HISTORIE VODÍKOVÉHO POHONU 6: Jak zlevnit výrobu stlačeného vodíku?

Počátek nového tisíciletí se nesl ve jménu zvýšeného zájmu o technologii palivových článků ze strany státních aparátů, firem, ale už i zákazníků.

Londýnský vodíkový autobus pořízený částečně ze zdrojů z projektu HyFleet/CUTE. Zdroj: Wikimedia Commons

Do popředí stále více vystupovaly nesporné výhody vodíkového pohonu a takto produkované energie, ať už jde o jeho výkon nebo šetrnější provoz ve vztahu k životnímu prostředí. Velmi lákavá do dnešních zůstává možnost, že by jednou vodík výrazněji nahradil fosilní paliva.

Největší překážkou širšího rozšíření byly a jsou vysoké náklady na výrobu stlačeného vodíku, vyžadující si značnou energetickou zátěž. Vládní nebo soukromé výzkumné programy se proto začaly ještě intenzivněji orientovat na problematiku jednak snížení produkční ceny paliva a zároveň zbudování či úpravy infrastruktury pro jeho distribuci.

Ruku v ruce s tím šla osvěta veřejnosti, iniciativu na tomto poli opět převzali zástupci států a mezinárodních organizací. Evropská unie, Kanada, Japonsko, Jižní Korea nebo Spojené státy americké zahájily programy představující tuto technologii prostřednictvím demonstrací ukázkových či experimentálních provozů, ale také informováním o požadavcích na zbudování infrastruktury.

Vedle nesporných výhod, pokud jde o ekologii provozu, začaly se zdůrazňovat další přednosti pokročilé technologie palivových článků: jejich delší trvanlivost, větší výkonnost, ale třeba i snadnější doplňování paliva v porovnání třeba s takovými bateriovými zařízeními.

Díky tomu začaly být atraktivní například pro provozovatele velkých skladů. V rámci projektu HyFleet/CUTE bylo ale také třeba od roku 2006 v Evropě, Číně a Austrálii nasazeno do veřejné dopravy v 10 městech takřka 50 autobusů na vodíkový pohon.

Rok 2007 je považován za takový mezník, pokud jde o vodíkový pohon a energii. Ne ale ani tak z hlediska technologického, ale spíš komerčního. O tom zase více příště.

1 thought on “HISTORIE VODÍKOVÉHO POHONU 6: Jak zlevnit výrobu stlačeného vodíku?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *