Vodík – co přinesl rok 2020?

Tento rok se bez pochyby zapíše do dějin a našich myslí jako rok, na který bychom klidně zapomenuli. Zatím co pandemie stále trvá, automobilky, vědci, letecké společnosti a státní instituce neusnuly na vavřínech a značně posunuly společnou vizi k zelené budoucnosti. Rok 2020 je zatím největším milníkem ve vodíkových technologiích.

Segment, který nabral nejvíce na „vodíkových“ obrátkách, je jednoznačně doprava. Napříč celou zeměkoulí představily jak státy, velcí automotive hráči a letecké společnosti své vodíkové projekty. Na své si přišla i lodní doprava a vlaková doprava.

Airbus, Siemens i Deutsche Bahn

Jedna z nejznámějších a největších leteckých společností na světě Airbus, představila trio konceptů letadel využívající vodíkový jako palivo. Jednotlivé verze se liší převážně velikostí a doletem, rozdíly jsou pak i v typu pohonu.

Koncept AirbusZERO
Zdroj: Airbus

Ve vlakové dopravě se o pokrok postarala německá regionální dopravní společnost Deutsche Bahn s asistencí vývojářů ze Siemensu. Testování vlaku Mireo Plus H by mělo na německých tratích probíhat nejpozději do roku 2024.

Balt i všudypřítomná Toyota

Vodíkových inovací se v lodní doprava dočkala v podobě trajektů, které by měli v dohledné době brázdit pobřeží Baltu. Projekt Power2AX je ve finální fázi výzkumu, kde společnost Flexens a vláda Alandského souostroví dává dohromady plán proveditelnosti projektu. Díky širokému rozsahu projektu lze očekávat první trajekty nejdřív roce 2024.

Toyota Mirai 2
Zdroj: Toyota

Probrali jsme snad všechny druhy dopravy, až na ten pro nás nejvíce běžný, osobní automobil. V tomto ohledu se nejvíce předvedla společnost Toyota, která představila svůj vodíkový model Mirai. Na jednu nádrž ujede až 500 kilometrů a její základní cena bude začínat okolo 58 tisíc dolarů ( přibližně 1 250 000 korun).

Vize EU

Velkým krokem k zelené budoucnosti je rozhodně společná snaha 23 evropských zemí stanovit mantinely a plány ke společné bez emisní budoucnosti, s touto snahou podepsali země vodíkový manifest společného evropského zájmu neboli IPCEI.

Vodíkový manifest ale vyvolal řadu otázek a výhrad pěti partnerských zemí, které pod společným dopis urgovaly, aby Evropská unie stanovila prioritu obnovitelných energií v rámci projektu.

Vizualizace prvních vodíkových stanic v ČR
Zdroj: Unipetrol

Z domova

Česká republika se za rok 2020 může pyšnit hned několika revolučními počiny. Největší pokrok zaznamenala doprava. V první řadě jde rozhodně o zveřejnění plánů k vybudování prvních plnících vodíkových stanic, které začátkem příštího roku vyrostou na stávajících čerpacích stanicích Benzina, a to v Praze na Barrandově, v Litvínově a Brně.

Výhody vodíku jako paliva si uvědomuje i česká státní sféra, kdy se zástupci ministerstva dopravy, ministerstva průmyslu a obchodu společně domluvily na vybudování vodíkové infrastruktury. Mezi plánované kroky patří výstavba vodíkových čerpacích stanic či nákup vodíkových autobusů-

Technologická kuriozita z dílny české společnosti DEVINN sice nemá s dopravou nic společného, ale zmínku si určitě zaslouží. Systém H2BASE je zjednodušeně vodíkový ekvivalent dieselového agregátu. Jedná se o přenosný zdroj energie, který na rozdíl od dieselové verze nesmrdí, není hlučný a jedinou emisí je voda. Můžeme ho tak využít v krytých prostorách nebo nízkoemisních zónách, jako jsou například národní parky. Výhodou řešení je pak snadná škálovatelnost.

Obraz elektronové mikroskopie hustě zabalené kapičky buněk řas produkujících vodík. Měřítko: 10 mikrometrů.
Zdroj: Phys.org

Věda a technologie

Zatímco se ostatní soustředí na využití stávajících vodíkových technologií. Skupina vědců z institutu Maxe Plancka v Bristolu věnovala svůj čas inovacím a vytvořili mikrobiální továrny na bázi kapiček, které při působení denního světla ve vzduchu produkují místo kyslíku vodík. Dláždí tak cestu pro alternativní budoucí zdroje energie.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *