ROZHOVOR: Ústecký kraj může být vodíkovou velmocí

O memorandu na využití vodíku, dlouhé tradici výroby této látky v kraji i plánech do budoucna jsme si povídali s Ondřejem Kleinem z Inovačního centra Ústeckého kraje.

Ondřej Klein z Inovačního centra Ústeckého kraje

Sedíme v Inovačním centru Ústeckého kraje, proto se nabízí hned první otázka: Čím se vlastně zabýváte? 

Primárně se věnujeme podpoře podnikání a inovací v kraji. Zaměřujeme se jak na začínající podnikatele a startupy, tak i na zavedené malé a střední podniky. Máme program na podporu spolupráce výzkumu a firem, akcelerační programy pro firmy, inkubátor pro začínající podnikatele a zároveň se snažíme v regionu udržet a motivovat talentované lidi. Naším cílem je, aby mladí lidé neodcházeli po studiu pryč a aby k nám naopak přicházeli odborníci.

ICUK jako spojovatel

Nedávno jste podepsali memorandum o využití vodíku v kraji. 

Náš region měl vždy něco společného s energií, a ta bohužel nebyla vůbec čistá a ekologická. Ve vodíku vidíme obrovskou příležitost. Kromě dobré infrastruktury zde máme velmi silný chemický průmysl, u kterého vodík vzniká jako vedlejší produkt. Vodík má v kraji navíc tradici. Už na počátku minulého století zde proběhl první let balonem do výšky 5 kilometrů. Viktor Franz Hess díky tomu objevil kosmické záření a získal za to Nobelovu cenu. Balon byl plněný vodíkem z místní chemičky. Byly zde dokonce vodíkovody, které vedly do Schichtových závodů, kde byl vodík využíván pro ztužování tuků vyráběného mýdla. Když jsme si vzali tuto historii a přidali k tomu současný stav, kdy místní firmy vodík produkují, ale nevyužívají, tak jsme si dali za úkol vymyslet nějaké řešení. Proto vzniklo memorandum o spolupráci, které posadilo k jednomu stolu 18 subjektů pod záštitou Ústeckého kraje. 

Co je obsahem memoranda a jaké konkrétní kroky už se dějí? 

My jsme takový spojovatel všech subjektů. Co se týče konkrétních kroků, nyní se do programu ETA u Technologické agentury České republiky podává ve spolupráci s ÚJV Řež studie proveditelnosti, jak nastavit vodíkovou ekonomiku. To znamená – jak bude vypadat energetický mix a jaké jsou do budoucna příležitosti. Zároveň se připravují projekty pro bezpečné skladování vodíku v pevném skupenství, zkoumá se využití vodíku přímo jako paliva, a nikoliv jen jako pohonu palivového článku. Nesmím opomenout ani výstavbu plniček na vodík, ve kterých se angažuje Unipetrol a Spolchemie. Naším úkolem je iniciovat mezi subjekty dílčí spolupráce a vstupovat do projektů jako hnací motor, případně vyhledávat dotační příležitosti. Jsme svědky toho, že se svět rozběhl do elektromobility. Ale my vidíme, že vodík bude mít své místo, v našem kraje se vodík doslova válí a je škoda to nevyužít.

Jak by tedy Ústecký kraj využíval vodík? Bylo by to jen v dopravě?

V dopravě je to určitě první fáze. Už se nepřemýšlí jen o autobusech, začíná se zvažovat i lodní a vlaková doprava. Hodně se mluví také o využití vodíku ve vytápění. Toto řešení již připravuje, nebo dokonce má právě Spolchemie. Do budoucna by se daly využívat přebytky ze solární nebo větrné energie pro výrobu vodíku. Variant je mnoho. 

Zapojí se firmy i univerzita

Spolupracujete například i s automobilkami? 

V rámci memoranda žádná automobilka není. Vodíková mobilita má blízko k elektromobilitě a k něčemu, čemu se říká chytrá mobilita. My jsme tu před dvěma roky rozjeli ve spolupráci s firmou Valeo a místní univerzitou UJEP projekt k autonomnímu řízení, kdy studenti vyhodnocovali výstupy z jízd autonomních automobilů. Díky programu Restart se nám podařilo financovat studii proveditelnosti testování autonomních aut přímo v Ústí nad Labem. V rámci studie vznikly dva okruhy, které jsou přímo součástí ulic s běžným provozem. Ty chceme v následujících měsících nabídnout automobilkám k testování. 

Takže v Ústí nad Labem budou jezdit auta bez řidičů? 

Ne tak úplně. Samozřejmě půjde o testování v rámci běžného provozu, ale každou takovou technologii musí hlídat člověk. Na místě řidiče bude proto prozatím vždy sedět někdo, kdo dokáže zavčas zareagovat v případě nouze.

Zpět k využití vodíku. Co podle vás brzdí jeho rychlejší rozvoj v ČR?

Obecně tu panují obavy –  které jsou možná oprávněné –, že vodík není jednoduché skladovat. Pořád máme starostlivou společnost, zaměřenou na bezpečnost, možná i míň riskujeme a nejdeme do něčeho, co není prověřené. Zároveň z hlediska základního výzkumu nejsme ve zkoumání vodíku ještě tak daleko. Navíc to ještě před pár lety vypadalo, že jediným budoucím směrem bude elektromobilita, takže peníze na výzkum šly více do této oblasti.

Jak tedy bude vypadat Ústecký kraj v budoucnosti? 

Chceme brát vodík jako důležitou větev. Vidíme jeho obrovský potenciál v osobní a komerční dopravě. Unipetrol se pro vodík rozhodl a byli bychom rádi, kdyby se začalo objevovat více plnicích stanic. Je skvělé, že tento trend vnímá i naše univerzita (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, pozn. red.), kde by měla vzniknout nová specializace týkající se zelené energie. Na fakultě strojního inženýrství se již nyní třeba zkoumá, jak vodík interaguje s nanomateriály. Ústecký kraj může být vodíkovou velmocí. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *